Kočka se uvelebí na klíně, přivře oči a rozezní se tiché bublání, které cítíte až do dlaní. Proč kočka přede ale není tak jednoduchá otázka, jak se zdá. Spokojenost je jen jedna z odpovědí, předením kočka komunikuje i ve chvílích, kdy jí do zpěvu vůbec není.

Jak předení vzniká

Zvuk se rodí v hrtanu. Mozek posílá do hlasivkových svalů rychlé rytmické signály, svaly se stahují a uvolňují zhruba pětadvacetkrát až sto padesátkrát za sekundu a vzduch procházející štěrbinou mezi hlasivkami tím dostává charakteristické chvění.

Kočka přitom předení nemusí přerušovat kvůli dechu. Zvuk zní při nádechu i výdechu, takže dokáže příst i několik minut v kuse. Tím se předení liší od mňoukání, které vždy skončí s vydechnutým vzduchem.

Proč kočka přede na klíně

Nejčastější situace je ta nejmilejší. Kočka přede, když je uvolněná, v bezpečí a s někým, komu věří. Často to spojí s hnětením packami, mrkáním a otíráním hlavou o vaši ruku. Podobně čitelný signál je i kočičí hnětení, které má kořeny už v období sání mléka.

Předení se navíc učí neuvěřitelně brzy. Koťata předou už pár dní po narození, kdy ještě nevidí ani neslyší. Vibrace matčina těla jsou pro ně orientační bod, podle kterého najdou cestu k mléku. Matka jim předením naopak dává vědět, že je v klidu a že se nic neděje.

Předení jako prosba

Kočky si rychle spočítají, co na člověka funguje. Mnohé z nich proto vyvinou takzvané žadonivé předení, do kterého vmíchají vyšší tón podobný mňoukání kotěte. Lidské ucho na takový zvuk reaguje mnohem hůř než na klidné bublání a kočka se díky němu dostane ke snídani o poznání dřív.

  • ranní předení u postele bývá žádost o krmení,
  • předení s otíráním o nohy je pozvánka k mazlení,
  • předení u misky často znamená, že chce doplnit porci.

Když předení není projev spokojenosti

Kočky předou i v čekárně u veterináře, po úrazu, při porodu nebo v posledních hodinách života. Vypadá to nelogicky, ale zvuk zřejmě funguje jako způsob sebeuklidnění. Kočka jím sama sebe udržuje v klidu ve chvíli, kdy nemá jinou možnost situaci ovlivnit.

Existuje i hypotéza, že nízké frekvence předení podporují hojení kostí a tkání. Zatím jde spíš o zajímavou teorii než o prokázaný fakt, ale vysvětlovala by, proč kočky předou i v bolesti.

Rozhodující je proto vždy kontext. Když kočka přede schovaná pod postelí, nechává jídlo v misce, dýchá zrychleně nebo se brání dotyku na břiše, není to spokojené předení a patří k veterináři.

Jak na předení reagovat

Předení je pozvánka ke komunikaci, ne povel. Když kočka přede při hlazení, sledujte zbytek těla, ocas a uši prozradí mnohem víc než zvuk samotný.

  • uvolněné tělo a přivřené oči znamenají, že můžete pokračovat,
  • švihající ocas a otočené uši jsou signál, že už toho bylo dost,
  • předení bez zjevného důvodu u kočky, která jinak předla málo, stojí za pozornost.

U žadonivého předení se vyplatí držet pevný režim krmení. Když kočka dostane porci vždy ve stejný čas, přestane si přivstávat a předení se vrátí k tomu, k čemu slouží nejlépe, tedy ke společnému lenošení.

Shrnutí

Předení je kočičí univerzální nástroj. Slouží ke sbližování s matkou i s člověkem, k prosbě o jídlo a taky k uklidnění sebe sama ve stresu. Význam pozná jen ten, kdo se dívá na celou kočku, ne jen poslouchá zvuk. A jak přede ta vaše, hlasitě na celý pokoj, nebo spíš tiše do dlaně?